Přeskočit na obsah

Ceny předem · online

Super Advokát

Dohoda o ukončení poměru: kdy vzniká nárok na odstupné

Pracovní právo6 min čtení

Vydává Super Advokát. Připraveno s využitím AI a uvedených zdrojů. Článek nemá individuální odborné schválení advokátem.

Důvod uvedený v dohodě rozhoduje o nároku na odstupné i o výši podpory v nezaměstnanosti. Zkontrolujte text dříve, než podepíšete.

Dohoda o ukončení poměru: kdy vzniká nárok na odstupné – ilustrační fotografie
Foto: cottonbro studio / Pexels

Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí mít písemnou formu, jinak se k ní nepřihlíží. To, zda v ní bude uveden organizační nebo zdravotní důvod podle zákoníku práce, rozhoduje o dvou věcech zároveň: o zákonném nároku na odstupné a o výši podpory v nezaměstnanosti, kterou následně přizná Úřad práce.[5]

Pokud dohoda obsahuje organizační nebo zdravotní důvod podle § 52 zákoníku práce, vzniká zaměstnanci ze zákona nárok na odstupné a podpora v nezaměstnanosti se nekrátí. Pokud dohoda důvod neuvádí nebo uvádí jiný důvod, odstupné ze zákona nenáleží a Úřad práce může přiznat nižší podporu jako při skončení bez vážného důvodu.[1], [7]

Proč je důvod v dohodě klíčový pro odstupné

Zákoník práce váže nárok na odstupné výslovně na organizační důvody podle § 52 písm. a) až c) (zrušení zaměstnavatele, přemístění, nadbytečnost) nebo na zdravotní důvod podle § 52 písm. d) (pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení touto nemocí). Pokud dohoda tento důvod neobsahuje, zaměstnavatel odstupné platit nemusí, ledaže se k tomu sám zaváže.[1], [4]

Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že úprava odstupného v § 67 zákoníku práce je relativně kogentní: strany si mohou sjednat vyšší odstupné, ale nemohou platně sjednat zákonné odstupné pro jiné důvody skončení, než jsou v zákoně vyjmenované. Zaměstnavatel tak může dobrovolně poskytnout odstupné i z jiných důvodů, ale nejde o nárok podle § 67 zákoníku práce a bez smluvního ujednání na něj není automatický právní nárok.[2], [6]

Rozhodující přitom není jen formulace v dohodě, ale skutečný důvod skončení poměru. Pokud zaměstnanec tvrdí, že skutečným důvodem bylo zdravotní omezení nebo organizační změna, může to být předmětem následného soudního sporu, i když dohoda uvádí jiný nebo žádný důvod.[3]

Kolik odstupného zákon stanoví a kdy se vyplácí

Důvod skončeníMinimální odstupnéPrávní základ
Organizační důvod, trvání poměru do 1 roku1násobek průměrného výdělku§ 67 odst. 1 ZP
Organizační důvod, trvání 1 až 2 roky2násobek průměrného výdělku§ 67 odst. 1 ZP
Organizační důvod, trvání 2 roky a více3násobek průměrného výdělku§ 67 odst. 1 ZP
Zdravotní důvod (pracovní úraz, nemoc z povolání)12násobek průměrného výdělku§ 67 odst. 2 ZP
Jiný nebo neuvedený důvodŽádný zákonný nárok, jen smluvnívýkladová příručka MPSV

Zdroj: [1], [4]

Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy po skončení pracovního poměru, pokud se se zaměstnancem písemně nedohodne na jiném termínu. Odstupné se nezapočítává do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění, podléhá však dani z příjmů ze závislé činnosti.[1]

Jak důvod v dohodě ovlivní podporu v nezaměstnanosti

Pokud bylo vyplaceno zákonné odstupné, podpora v nezaměstnanosti se poskytne až po uplynutí doby odvozené od počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých bylo odstupné vypočteno. Naproti tomu, pokud zaměstnanec ukončil poslední zaměstnání dohodou bez vážného důvodu, náleží mu podpora ve snížené sazbě 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku po celou podpůrčí dobu.[1], [7]

Standardní sazba podpory v nezaměstnanosti, pokud k ukončení došlo z vážného důvodu nebo z organizačních příčin, činí první dva měsíce 65 %, další dva měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Délka podpůrčí doby je 5 měsíců do 50 let věku, 8 měsíců od 50 do 55 let a 11 měsíců nad 55 let.[7], [8]

Co je vážný důvod pro ukončení bez krácení podpory, posuzuje Úřad práce individuálně. Patří sem typicky zdravotní důvody, péče o dítě nebo organizační důvody na straně zaměstnavatele, ale rozhodnutí závisí na tom, jak je důvod v konkrétním případě doložen.[9]

Varianty formulace dohody a jejich důsledky

Varianta formulaceNárok na odstupnéDopad na podporu v nezaměstnanosti
Dohoda s uvedeným organizačním nebo zdravotním důvodem podle § 52 ZPZákonné odstupné ve stanovené minimální výšiStandardní sazba 65/50/45 %, bez krácení za chybějící vážný důvod
Dohoda bez uvedení důvodu nebo s jiným důvodemOdstupné jen pokud je sjednáno nad rámec zákonaRiziko sazby 45 % po celou podpůrčí dobu
Spor o skutečný důvod (dohoda důvod neuvádí, ale reálně šlo o organizační změnu)Možné dodatečné soudní určení nárokuNejisté, závisí na výsledku sporu a dokladech

Zdroj: [2], [3], [7]

Checklist podkladů před podpisem dohody

  • Návrh textu dohody s výslovně uvedeným skutečným důvodem skončení, včetně odkazu na konkrétní písmeno § 52 zákoníku práce.
  • Poslední mzdové výměry potřebné pro výpočet průměrného výdělku.
  • Doklad o délce trvání pracovního poměru rozhodné pro násobek odstupného.
  • Oznámení o organizační změně nebo zrušení pracovního místa, je-li uváděn organizační důvod.
  • Zdravotní posudek, jde-li o zdravotní důvod podle § 52 písm. d) zákoníku práce.
  • Písemná dohoda o termínu výplaty odstupného, pokud se má lišit od nejbližšího výplatního termínu.

Zdroj: [1], [4]

Modelový příklad

Hypotetický příklad: zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele tři roky. Zaměstnavatel mu ústně sdělil, že jeho pozice je rušena pro nadbytečnost, ale do navržené dohody napsal pouze větu o rozvázání poměru ke konkrétnímu dni bez uvedení důvodu. Zaměstnanec si před podpisem vyžádal doplnění textu o formulaci 'z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákoníku práce', čímž si zajistil nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku a vyhnul se riziku krácené podpory v nezaměstnanosti.[1], [7]

Co lidé nejčastěji pokazí

  • Podepíší dohodu bez uvedení důvodu v domnění, že na odstupném se zaměstnavatel 'nějak domluví' ústně dodatečně.
  • Nezkontrolují, zda formulace odpovídá § 52 písm. a) až c) nebo d) zákoníku práce, a dohoda tak neobsahuje důvod zakládající zákonný nárok.
  • Nedohodnou si písemně odlišný termín výplaty odstupného a pak se spoléhají na ústní příslib zaměstnavatele.
  • Nepočítají s tím, že u vyplaceného odstupného se posouvá začátek vyplácení podpory v nezaměstnanosti o dobu odpovídající počtu násobků výdělku.

Zdroj: [1], [5]

Kdy se obrátit na advokáta

Konzultaci má smysl vyhledat před podpisem dohody, pokud zaměstnavatel odmítá uvést skutečný důvod skončení, nabízí nižší odstupné než zákonné minimum, nebo pokud je sporné, zda jde skutečně o organizační či zdravotní důvod. Advokát posoudí konkrétní znění dohody, výpočet odstupného a jeho vztah k podpoře v nezaměstnanosti a pomůže formulaci před podpisem opravit. Kancelář poskytuje v rámci služby Ukončení pracovního poměru revizi návrhu dohody i zastoupení při jednání se zaměstnavatelem.

Tento text je obecná informace, není právní rada na míru. Pro konkrétní situaci se obraťte na advokáta.

Sdílet článek

Časté dotazy

Musí mít dohoda o rozvázání pracovního poměru písemnou formu?

Ano, dohoda o rozvázání pracovního poměru musí mít písemnou formu, jinak se k ní nepřihlíží podle § 49 zákoníku práce. Ústní příslib organizačního důvodu nebo odstupného proto nemá právní váhu, pokud není zachycen v textu dohody.

Jaká je minimální výše odstupného při organizačním důvodu?

Při organizačních důvodech podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce náleží zaměstnanci odstupné nejméně jednonásobek průměrného výdělku při trvání poměru do 1 roku, dvojnásobek při 1 až 2 letech a trojnásobek při trvání poměru 2 roky a déle. Při zdravotním důvodu podle § 52 písm. d) činí minimální odstupné dvanáctinásobek průměrného výdělku.

Co doložit, pokud zaměstnavatel odmítá napsat důvod do dohody?

Je vhodné písemně vyžádat formulaci skutečného důvodu, uchovat e-mailovou komunikaci a doklady o organizační změně či zrušení pracovního místa. Bez písemného uvedení důvodu v dohodě je obtížné nárok na odstupné i nekrácenou podporu v nezaměstnanosti prokázat, případně je nutné jej dovozovat soudní cestou.

Jak dohoda bez uvedení důvodu ovlivní podporu v nezaměstnanosti?

Pokud dohoda neuvádí vážný důvod a nebylo vyplaceno zákonné odstupné, Úřad práce může posoudit ukončení jako skončení bez vážného důvodu a přiznat podporu ve snížené sazbě 45 % po celou podpůrčí dobu. Standardně se sazba v prvních dvou měsících pohybuje na 65 %, v dalších dvou na 50 % a poté na 45 % průměrného čistého výdělku.

Kdy úřad práce posuzuje důvod ukončení jako vážný?

Vážný důvod posuzuje Úřad práce individuálně a patří mezi něj typicky zdravotní důvody, péče o dítě nebo organizační příčiny na straně zaměstnavatele. Rozhodující je, jak je důvod doložen, proto má smysl mít jej uvedený přímo v textu dohody a podložený dalšími dokumenty.

Řešíte podobnou situaci?

Výpověď, dohoda i obrana proti neplatnému ukončení.

Ukončení pracovního poměru · 3 480 Kč vč. DPH

Na detailu najdete přesný rozsah služby. Širší zadání nejprve společně vymezíme a naceníme.

Do poptávky napište, co potřebujete vyřešit, v jaké fázi jste a zda běží termín. Způsob předání dokumentů domluvíme následně. Odesláním poptávky nic neplatíte.

Zdroje

  1. [1]VI.2.2.3 Odstupné - Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců - Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2329 days ago
  2. [2]Sporné otázky kolem odstupného - epravo.cz, 5038 days ago
  3. [3]Odstupné při organizačních změnách - epravo.cz, 5389 days ago
  4. [4]VI.2.2.3 Odstupné (§ 67 ZP) - Ministerstvo práce a sociálních věcí
  5. [5]262/2006 Sb., 1. 7. 2017 - 28. 7. 2017, minulé znění, informativní znění systému e-Sbírka - e-Sbírka
  6. [6]Diferenciace výše odstupného zaměstnavatelem: Rozdílná výše - epravo.cz, 2203 days ago
  7. [7]435/2004 Sb., 1. 7. 2026, aktuální znění, informativní znění systému e-Sbírka - e-Sbírka
  8. [8]Zákon o zaměstnanosti - Měšec.cz
  9. [9]Odložené detail - Veřejný ochránce práv

Ověřeno proti právním deníkům

Píšeme podle aktuální legislativy. Informace z článku si můžete ověřit v těchto nezávislých denících a portálech o právu:

Zpět na blog

Související články