Pracovní úraz: jaké odškodnění vám náleží

Po pracovním úrazu máte nárok na bolestné, ztrátu na výdělku i náhradu nákladů. Zjistěte, jak nároky uplatnit.

Pracovní úraz zakládá zaměstnanci právo na odškodnění, které se skládá z několika samostatných nároků vůči zaměstnavateli, respektive jeho pojišťovně. Patří mezi ně bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada věcné škody. Zákon lhůty pro uplatnění a promlčení těchto nároků stanoví, jejich přesnou délku je však vhodné ověřit u advokáta, protože se liší podle typu nároku a konkrétních okolností úrazu.

Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, má nárok na pět základních plnění: bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu za ztrátu na výdělku, náhradu nákladů spojených s léčením a náhradu věcné škody. Výše každého z nich se posuzuje samostatně a odškodnění zpravidla vyplácí pojišťovna, u které je zaměstnavatel pro odpovědnost za škodu při pracovním úrazu pojištěn.

Pracovní úraz a jaké nároky z něj vznikají

Bolestné kompenzuje samotnou bolest spojenou se zraněním a jeho léčením. Náhrada za ztížení společenského uplatnění se týká trvalých následků, které omezují zaměstnance v běžném životě, koníčcích nebo dalším profesním uplatnění. Odděleně se řeší ztráta na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak později, pokud se zaměstnanec vrátí na pozici s nižším platem nebo pracovat nemůže vůbec.

Zaměstnanec má dále nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, mezi které patří například doplatky za léky, zdravotnické pomůcky, rehabilitace nebo cestovné k lékaři. Pokud úraz způsobil škodu na věcech, které měl zaměstnanec u sebe, jako jsou brýle, hodinky nebo oblečení, uplatní se i náhrada věcné škody. Všechny tyto nároky se dokládají samostatně, obvykle lékařskými zprávami, doklady o výdajích a potvrzením o výši výdělku před úrazem.

Jak se počítá bolestné za pracovní úraz

Bolestné se vyplácí jednorázově a jeho výše vychází z bodového ohodnocení bolesti, které stanoví ošetřující lékař po ukončení léčení úrazu. Bodové hodnocení zohledňuje rozsah zranění, náročnost léčby i to, zda došlo ke komplikacím při hojení. Zaměstnanec obdrží lékařský posudek, na jehož základě pojišťovna vypočítá konkrétní částku.

Pokud se zaměstnanec s výší bolestného neztotožňuje, může požádat o přezkoumání posudku, případně si nechat vypracovat revizní posudek jiným lékařem. V praxi se stává, že pojišťovna vychází z neúplné zdravotnické dokumentace a bolestné podhodnotí. Proto je vhodné uchovávat veškeré lékařské zprávy od úrazu až po ukončení léčení a předložit je pojišťovně najednou, ne postupně a neúplně.

Ztráta na výdělku po pracovním úrazu: jak se řeší

Po dobu pracovní neschopnosti odpovídá náhrada za ztrátu na výdělku rozdílu mezi průměrným výdělkem zaměstnance před úrazem a nemocenskou, kterou pobírá od okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud se zaměstnanec po skončení léčení vrátí do práce s nižším platem, protože úraz mu trvale omezuje pracovní schopnost, náleží mu renta jako rozdíl mezi dřívějším a novým výdělkem.

Příklad: Pan Novák, elektrikář s průměrným měsíčním výdělkem 38 000 korun, si při pádu z lešení zlomil obě nohy a šest měsíců byl v pracovní neschopnosti. Po návratu do zaměstnání mu lékař omezil práci ve výškách, firma ho proto přeřadila na pozici s platem 29 000 korun měsíčně. Pojišťovna mu po dobu neschopnosti doplácela rozdíl mezi nemocenskou a průměrným výdělkem a po návratu do práce mu začala vyplácet měsíční rentu ve výši rozdílu mezi původním a novým platem.

Jak postupovat po pracovním úrazu krok za krokem

Jednání s pojišťovnou: co zaměstnanci nejčastěji pokazí

Nejčastější chybou je podpis nabídky pojišťovny bez kontroly, zda zohledňuje všechny nároky a odpovídá skutečnému rozsahu zranění. Pojišťovny často nabízejí vyrovnání, které nepočítá s rentou za budoucí ztrátu na výdělku nebo podhodnocuje bolestné kvůli neúplné zdravotnické dokumentaci.

Dalším problémem bývá opožděné nebo neúplné doložení nákladů na léčení, kdy zaměstnanec nemá k dispozici doklady o výdajích a pojišťovna je proto neproplatí. Zaměstnanci také často zapomínají uplatnit nárok na náhradu věcné škody nebo nedoloží, jaký byl jejich skutečný průměrný výdělek před úrazem. Pokud zaměstnavatel tvrdí, že si úraz zaměstnanec zavinil sám, je vhodné trvat na řádném prošetření okolností úrazu a nespokojit se s ústním vyjádřením bez písemného záznamu.

Kdy se obrátit na advokáta

Konzultaci s advokátem doporučujeme zejména tehdy, když pojišťovna nabízí odškodnění, které neodpovídá závažnosti úrazu, nebo když zaměstnavatel zpochybňuje, že šlo o pracovní úraz. Advokát pomůže i v případě, že úraz zanechal trvalé následky a je potřeba správně vyčíslit rentu za ztrátu na výdělku do budoucna.

Naše advokátní kancelář se dlouhodobě věnuje zastupování zaměstnanců v agendě náhrady za pracovní úrazy, včetně jednání s pojišťovnami a případného vymáhání nároků soudní cestou. Pokud řešíte spor o výši bolestného, rentu nebo odmítnutí odškodnění, obraťte se na nás s konkrétními podklady k vašemu případu.

Tento text je obecná informace, není právní rada na míru. Pro konkrétní situaci se obraťte na advokáta.