Smlouva mezi společníky: jak předejít sporům ve firmě

Zákon o obchodních korporacích dává pro spory mezi společníky s.r.o. jen základní a poměrně tvrdý rámec - soudní řešení a znalecké ocenění z účetnictví. Kdo chce mít předem jasno, jak se bude rozhodovat v patové situaci, za jakých podmínek může společník odejít a jak se ocení jeho podíl, potřebuje smlouvu mezi společníky, která tato pravidla upřesní nad rámec zákona.^[4]

Rozhodnutí, jak ukončit účast společníka a jak ocenit jeho podíl, závisí na tom, kdo situaci vyvolal. Dohodou lze ukončit účast kdykoliv a za jakoukoli sjednanou cenu, zatímco soudní vyloučení nebo zrušení účasti automaticky vede k výpočtu vypořádacího podílu podle § 36 ZOK, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.^[5]

Kdo o čem rozhoduje: proč patová situace 50:50 hrozí bez dohody

Rozdělení podílů 50:50 je z pohledu řízení firmy nejrizikovější konstelace - žádný ze společníků nemá většinu potřebnou k prosazení usnesení valné hromady. Zákon sám o sobě nástroj na řešení takového zablokování nedává; společníci se musí spolehnout na obecná pravidla pro svolávání valné hromady a hlasování.^[4]

Smlouva mezi společníky proto typicky obsahuje tie-breaker mechanismus (například rozhodčí doložku nebo právo jednoho ze společníků rozhodnout v přesně vymezených otázkách), případně opční práva, která umožní jedné straně za definovaných podmínek odkoupit podíl druhé strany. Vágně formulovaná opce ale hrozí nevymahatelností, proto je nutné podmínky jejího uplatnění popsat konkrétně a měřitelně.^{[1], [2]}

Jak může společník ukončit účast ve společnosti

Zákon rozlišuje několik cest, jak účast společníka ve společnosti zaniká, a každá má jiné podmínky i jiný dopad na výplatu vypořádacího podílu. Volba mezi nimi není na společníkovi ani na společnosti libovolná - závisí na tom, kdo situaci vyvolal a z jakého důvodu.^[5]

Vystoupení ze zákonného důvodu je omezené na dva případy - nesouhlas se změnou převažující povahy podnikání společnosti a nesouhlas s prodloužením jejího trvání, přičemž společník musí hlasovat proti takovému rozhodnutí valné hromady. Mimo tyto situace zákon jednostranné vystoupení nepřipouští.^[5]

Vyloučení soudem přichází v úvahu jen při zvlášť závažném porušení povinnosti a zpravidla po předchozí písemné výzvě a upozornění na možnost vyloučení; výzva se nevyžaduje, pokud porušení mělo neodstranitelné právní následky. Naopak zrušení účasti podle § 205 ZOK může navrhnout sám společník, pokud na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval - tato možnost ale neplatí pro jediného společníka.^[5]

Jak se počítá vypořádací podíl a co ho může změnit

Zákonné pravidlo stanoví, že vypořádací podíl se vypočítá z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka. Pokud se ale reálná hodnota majetku podstatně liší od účetního ocenění, vychází se z reálné hodnoty majetku snížené o dluhy.^[5]

Toto pravidlo se použije jen tehdy, pokud společenská smlouva neurčí jiný vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu. Právě zde má smlouva mezi společníky největší praktický přínos - umožňuje sjednat znalecké ocenění podle přesně definované metodiky, tržní násobky nebo jiný mechanismus, který lépe odpovídá hodnotě konkrétního byznysu než čistě účetní pohled.^[5]

Vypořádací podíl se vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, pokud společenská smlouva nebo dohoda neurčí jinak. Pokud se uvolněný podíl po zániku účasti společníka nepodaří prodat do tří měsíců, určí se výše vypořádacího podílu a jeho splatnost podle zákonných pravidel; tuto tříměsíční lhůtu lze z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit dohodou až o jeden rok.^[5]

Proč akcionářská dohoda (SHA) sama nestačí

Smlouva mezi společníky, často označovaná jako akcionářská dohoda nebo SHA, je v naprosté většině případů uzavírána mimo rámec stanov nebo společenské smlouvy a nemá jako taková přímý účinek vůči třetím osobám, ledaže je společnost sama její stranou. Práva a povinnosti z ní vznikají pouze mezi jejími účastníky.^[1]

Dohody o výkonu hlasovacích práv jsou mezi stranami závazné, ale obtížně vynutitelné vůči společnosti. Podle sekundárního výkladu judikatury může porušení takové dohody vést k neplatnosti usnesení orgánu společnosti pro rozpor s dobrými mravy, ale jen pokud šlo o rozhodnutí, kterého se strany dohody účastnily osobně, nikoli prostřednictvím svých nominantů v orgánech.^[3]

Stejné omezení platí pro předkupní právo sjednané jen v dohodě - je účinné pouze mezi smluvními stranami. Pokud dojde k jeho porušení, převod podílu na třetí osobu může zůstat platný a porušitel odpovídá jen smluvně, typicky smluvní pokutou nebo náhradou škody. Kdo chce mít předkupní právo vymahatelné i vůči novým společníkům, musí ho zakotvit přímo ve společenské smlouvě nebo stanovách.^[1]

Checklist podkladů pro sepsání nebo revizi smlouvy mezi společníky

Hypotetický příklad: patová situace mezi dvěma společníky

Modelová situace: dva společníci s.r.o. vlastní podíly 50:50 a neshodnou se na tom, zda firma přijme investora. Bez smlouvy mezi společníky se valná hromada nemůže usnést, protože žádná strana nemá potřebnou většinu, a spor se řeší jen obecnými nástroji zákona - v krajním případě návrhem na zrušení účasti podle § 205 ZOK, pokud na jednom ze společníků nelze spravedlivě požadovat další setrvání ve firmě.

Pokud by ale společníci předem sjednali smlouvu mezi společníky s tie-breaker mechanismem nebo opčním právem jednoho z nich odkoupit podíl druhého za předem definovaných podmínek, mohli by spor vyřešit bez soudu a bez rizika, že se rozhodování o klíčové otázce firmy zablokuje na měsíce.

Co se v praxi nejčastěji podcení a jak tomu předejít

Nejčastější chybou je sepsání akcionářské dohody jako samostatného dokumentu bez promítnutí klíčových ujednání do společenské smlouvy - takové ujednání pak nefunguje vůči novým společníkům ani vůči orgánům společnosti. Druhou častou chybou je vágní formulace opčních práv nebo podmínek deadlocku, které se při skutečném sporu ukážou jako nevymahatelné.^[1]

Třetí obvyklý problém je spoléhání na zákonný způsob ocenění podílu bez ohledu na to, že účetní hodnota firmy může být zásadně odlišná od její reálné tržní hodnoty. Pokud společenská smlouva neurčí vlastní způsob ocenění, uplatní se zákonný postup z účetní závěrky, který nemusí odpovídat skutečné hodnotě podnikání.^[5]

Kdy se obrátit na advokáta

Sepsání smlouvy mezi společníky, která skutečně obstojí při reálném sporu, vyžaduje propojení znalosti zákona o obchodních korporacích s konkrétní strukturou konkrétní firmy - podíly, hlasovací práva, plánovaný vstup investora nebo generační výměna vyžadují odlišná řešení deadlocku i exitu. Advokátní kancelář nabízející službu Smlouva mezi společníky posoudí, která ustanovení je nutné promítnout do společenské smlouvy nebo stanov, aby byla vynutitelná i vůči třetím osobám, a která stačí upravit v interní dohodě.

Právní pomoc je vhodná zejména před vstupem nového společníka nebo investora, při přípravě na generační výměnu ve firmě, nebo pokud se mezi společníky objeví první náznaky neshody a je potřeba nastavit pravidla dřív, než spor eskaluje. Obecná promlčecí lhůta pro uplatnění nároků mezi společníky činí 3 roky ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, což je další důvod, proč neřešit spor až v okamžiku, kdy hrozí jeho promlčení.

Tento text je obecná informace, není právní rada na míru. Pro konkrétní situaci se obraťte na advokáta.