Předkupní právo

Předkupní právo znamená, že vlastník musí věc při zamýšleném prodeji nejprve nabídnout ke koupi oprávněné osobě – předkupníkovi – a to za stejných podmínek, jaké dohodl se zájemcem o koupi. Teprve když předkupník nabídku ve sjednané či zákonné době nevyužije, může vlastník věc prodat třetí osobě. Smyslem je dát vybrané osobě přednost a kontrolu nad tím, kdo se stane novým vlastníkem.

Předkupní právo může vzniknout smlouvou, typicky mezi spoluvlastníky, sousedy nebo v rodině, a v některých případech plyne přímo ze zákona. U nemovitostí ho lze sjednat jako věcné právo a zapsat do katastru nemovitostí – v takovém případě působí i vůči všem budoucím vlastníkům, nejen mezi původními stranami smlouvy, a při prodeji ho nelze obejít pouhým mlčením.

Opomenuté předkupní právo umí prodej pořádně zkomplikovat: opomenutý předkupník se může svých práv domáhat i po převodu nemovitosti na kupujícího. Advokát proto před koupí prověří, zda na nemovitosti předkupní právo nevázne, a při prodeji připraví nabídku předkupníkovi tak, aby byla platná, prokazatelně doručená a obchod proběhl bez rizika.