Kolik stojí založení s.r.o. a co je v ceně

Notář, rejstřík, živnostenský úřad i advokát. Přehled všech položek, ze kterých se skládá cena založení s.r.o.

Založení s.r.o. dnes není spojeno s povinností složit stotisícový základní kapitál. Zákon o obchodních korporacích umožňuje vklad jediného společníka už od 1 Kč, cena celého založení se tak neskládá z kapitálu, ale z poplatků notáři, rejstříku a živnostenskému úřadu. Kolik stojí založení sro v konkrétním případě, ovlivňuje počet společníků, výše zvoleného základního kapitálu a rozsah služeb, které klient svěří advokátní kanceláři.^{[15], [18]}

Cena založení s.r.o. se skládá ze čtyř základních položek: vkladu do základního kapitálu, notářského tarifu za sepsání zakladatelské listiny a její zápis do rejstříku, správního poplatku za ohlášení živnosti a případně odměny advokátní kanceláři, pokud klient svěří přípravu dokumentů a koordinaci celého procesu právníkovi. Vklad může činit už 1 Kč, ostatní položky se odvíjejí od aktuálního notářského tarifu a sazebníku správních poplatků, jejichž konkrétní výši doporučujeme ověřit před podáním.^{[7], [11], [18]}

Z čeho se skládá cena založení sro

Kdo si položí otázku, kolik stojí založení sro, často očekává jedno číslo. Ve skutečnosti jde o součet minimálně tří samostatných plateb, které jdou různým subjektům. První je vklad do základního kapitálu, druhá je odměna notáři za sepsání a zápis, třetí je správní poplatek za ohlášení živnosti. Ke každé z těchto položek se může přidat čtvrtá, a to odměna advokátovi, pokud proces řídí právník místo klienta samotného.^{[1], [2]}

Vklad do základního kapitálu neopouští majetek společníka, jen se stává vlastnictvím nově vzniklé společnosti a je následně k dispozici pro její provoz. Notářský tarif a správní poplatky jsou naopak nevratné náklady, které zaplatí zakladatel za samotný proces vzniku firmy. Odměna advokátovi se pohybuje podle rozsahu zadání, od jednorázového sepsání dokumentů až po kompletní vyřízení na klíč včetně jednání s notářem a živnostenským úřadem.^{[1], [3]}

Notářský zápis: co ovlivňuje jeho cenu

Zakladatelská listina nebo společenská smlouva musí mít podle zákona o obchodních korporacích formu notářského zápisu, jinak společnost nelze zapsat do obchodního rejstříku. Notář za sepsání tohoto zápisu účtuje odměnu podle notářského tarifu, jehož výše se odvíjí zejména od hodnoty základního kapitálu a od rozsahu právního jednání, které notář posuzuje.^{[4], [7], [18]}

Notářský tarif se v minulosti opakovaně měnil formou vyhlášky, proto konkrétní částku za sepsání zakladatelské listiny nelze uvádět jako trvale platnou a je nutné ji ověřit přímo u notáře před objednáním termínu. Cena se zpravidla liší podle toho, zda společnost zakládá jeden společník, nebo více osob s odlišnou výší vkladů, protože notář v obou případech posuzuje jiný rozsah dokumentace.^{[8], [9], [10]}

Zápis do obchodního rejstříku: notář vs. soud

Notář, který sepsal zakladatelskou listinu, může nově vzniklou společnost zapsat přímo do obchodního rejstříku, aniž by bylo nutné podávat samostatný návrh rejstříkovému soudu. Tato možnost byla do zákona zavedena novelou účinnou od roku 2018 a v praxi zkracuje dobu vzniku společnosti i snižuje administrativní zátěž zakladatelů.^{[5], [6]}

Pokud by zakladatel volil klasický postup přes soudní návrh na zápis, musel by počítat s delší dobou čekání na rozhodnutí soudu a se samostatným soudním poplatkem za zápis. Přímý zápis notářem tak v naprosté většině případů představuje rychlejší i finančně výhodnější variantu, kterou v praxi využívá většina nově založených s.r.o.^{[5], [6]}

Základní kapitál a vklady společníků

Zákon o obchodních korporacích stanoví minimální vklad jednoho společníka na 1 Kč, pokud společenská smlouva nestanoví vklad vyšší. Tato úprava platí od 1. 1. 2014 a zásadně zlevnila vstup do podnikání oproti dřívější povinnosti skládat statisícový kapitál.^{[15], [18], [20]}

Nízký vklad ale neznamená, že společnost bude mít v praxi dostatek peněz na provoz. Základní kapitál slouží jako výchozí majetkové zázemí firmy a jeho výše se často odvíjí od plánovaných počátečních nákladů, například nákupu vybavení nebo prvních měsíců provozu bez tržeb. Zakladatelé proto zvažují vyšší vklad i tam, kde to zákon nevyžaduje, aby společnost od počátku disponovala reálným kapitálem.^{[16], [19]}

Živnostenské oprávnění a jeho poplatky

Samotný vznik s.r.o. zápisem do obchodního rejstříku ještě neopravňuje k podnikání v konkrétním oboru. K provozování živnosti je nutné mít živnostenské oprávnění, které se získává ohlášením u živnostenského úřadu u volných a řemeslných živností, nebo žádostí o koncesi u koncesovaných živností.^{[11], [12]}

Za ohlášení živnosti se hradí správní poplatek, jehož výše se řídí aktuálním sazebníkem správních poplatků a může se lišit podle typu živnosti a počtu ohlašovaných oborů činnosti. Konkrétní částku doporučujeme ověřit přímo na živnostenském úřadě před podáním ohlášení, protože sazebník se v minulosti měnil.^{[11], [13], [14]}

Náklady na advokáta při založení sro na klíč

Advokátní kancelář při založení s.r.o. na klíč zpravidla připraví návrh zakladatelské listiny, zkoordinuje termín u notáře, zajistí doložení sídla a souhlasu vlastníka nemovitosti, ohlásí živnost a dohlédne na zápis do obchodního rejstříku. Odměna se odvíjí od rozsahu zadání a od počtu společníků, protože příprava dokumentů pro dva a více zakladatelů je časově náročnější než pro jednoho.^{[1], [3]}

Služba založení s.r.o. u advokátní kanceláře má význam zejména tam, kde zakladatelé řeší nestandardní vklad, nepeněžitý vklad formou movitého či nemovitého majetku, nebo potřebují společenskou smlouvu upravit nad rámec zákonného minima, například pravidly pro rozhodování společníků nebo omezením převodu podílu. V takových případech samotný notář zpravidla neposuzuje obchodní účelnost ustanovení, ale pouze formální náležitosti zápisu.^{[1], [17]}

Skryté a dodatečné náklady po založení

Cena založení s.r.o. nekončí dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nově vzniklá společnost obvykle potřebuje zřídit bankovní účet, případně registrovat se k daním u finančního úřadu, a pokud plánuje zaměstnávat, také se přihlásit u zdravotních pojišťoven a České správy sociálního zabezpečení. Tyto úkony sice zpravidla nejsou zpoplatněny stejným způsobem jako notářský zápis, ale vyžadují čas a administrativu, kterou je vhodné počítat do celkových nákladů na start podnikání.^[3]

Další skrytou položkou bývá sídlo společnosti. Pokud zakladatel nevlastní vhodné prostory, musí buď uzavřít nájemní smlouvu, nebo využít službu virtuálního sídla, což představuje pravidelný měsíční či roční náklad navíc oproti jednorázovým poplatkům spojeným se samotným založením.^[3]

Postup založení sro krok za krokem

Příklad: založení sro dvou společníků

Pan Novák a paní Svobodová se rozhodli založit společně s.r.o. na provoz e-shopu. Zvolili vklad 10 000 Kč od každého společníka, tedy základní kapitál 20 000 Kč, protože chtěli mít od počátku prostředky na nákup prvního zboží. Se sepsáním zakladatelské listiny a jejím zápisem oslovili notáře, u kterého současně vyřídili přímý zápis do obchodního rejstříku bez nutnosti podávat návrh soudu.^[5]

Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku ohlásili volnou živnost na živnostenském úřadě podle oboru činnosti odpovídajícího provozu e-shopu. Celý proces od podpisu u notáře do faktického zahájení podnikání trval řádově týdny, konkrétní počet dnů se však odvíjí od kapacity notáře i živnostenského úřadu, a je vhodné ho předem konzultovat. Společníci si nechali celý proces koordinovat advokátní kancelář, která zároveň připravila obchodní podmínky e-shopu.^{[3], [5]}

Co lidé při plánování nákladů nejčastěji pokazí

Nejčastější chybou je podceňování nákladů, které přicházejí až po zápisu do obchodního rejstříku, tedy sídla, bankovního účtu a registrací u finančního úřadu. Zakladatelé si spočítají jen notářský zápis a poplatek za živnost, a pak jsou překvapeni dalšími výdaji spojenými se skutečným provozem společnosti.^[3]

Druhou opakovanou chybou je podcenění společenské smlouvy u vícečlenných s.r.o. Zakladatelé často použijí obecný vzor bez úpravy pravidel pro rozhodování, převod podílu nebo řešení neshod mezi společníky, což se v praxi problematizuje až v okamžiku, kdy mezi společníky vznikne spor. Notář v takovém případě posuzuje formální náležitosti zápisu, nikoli obchodní vhodnost konkrétních ustanovení, proto je vhodné smlouvu předem konzultovat s advokátem.^{[1], [17]}

Kdy se obrátit na advokáta

Konzultace s advokátem má smysl vždy, když společnost zakládá více společníků s odlišnými podíly, plánuje nepeněžitý vklad, nebo potřebuje společenskou smlouvu upravit nad rámec zákonného minima, například pravidly pro vstup nového společníka či omezením převodu podílu. Advokátní kancelář v rámci služby založení s.r.o. připraví kompletní dokumentaci, zkoordinuje termín u notáře a dohlédne na ohlášení živnosti, čímž zakladatelům ušetří čas i riziko formální chyby, která by zápis zdržela.^[1]

Právní pomoc se vyplatí i u zahraničních společníků nebo u společností, které budou od počátku zaměstnávat, protože v těchto případech přibývají další registrační povinnosti, které je vhodné naplánovat společně se založením firmy, nikoli řešit až dodatečně.

Tento text je obecná informace, není právní rada na míru. Pro konkrétní situaci se obraťte na advokáta.