Předžalobní výzva: kdy a jak ji poslat

Kdy je předžalobní výzva nutná, co musí obsahovat a jakou lhůtu k plnění stanovit, aby obstála u soudu.

Předžalobní výzva představuje poslední možnost, jak vyzvat dlužníka ke splnění jeho povinnosti ještě před zahájením soudního řízení. Právní předpisy obecně nestanoví povinnost zaslat předžalobní výzvu před podáním každé žaloby, s jejím opomenutím však civilní procesní právo spojuje konkrétní procesní důsledky. Pokud žalobce nedoloží, že žalovaného před podáním žaloby řádně vyzval k plnění, soud mu zpravidla nepřizná náhradu nákladů řízení, přestože bude ve věci úspěšný. Z tohoto důvodu je předžalobní výzva prakticky nezbytným krokem před podáním žaloby o zaplacení dluhu nebo jiné peněžité pohledávky

Předžalobní výzva je zákonem povinná jen v omezeném okruhu případů, typicky tam, kde procesní předpisy spojují její řádné odeslání s právem na náhradu nákladů řízení. Ve většině obchodních a spotřebitelských sporů se proto doporučuje výzvu odeslat vždy, i když to zákon výslovně neukládá, pokud chce věřitel minimalizovat riziko, že mu ani při úspěchu ve sporu nebudou přiznány náklady soudního řízení.

Kdy je předžalobní výzva povinná

Zákon nestanoví obecnou povinnost zaslat výzvu k plnění před podáním jakékoli žaloby. Její význam se týká především řízení, v němž žalobce žádá po soudu i náhradu nákladů řízení a chce mít jistotu, že mu bude přiznána v plné výši. Bez důkazu, že dlužníka před žalobou vyzval, se žalobce vystavuje riziku, že mu soud nepřizná náhradu soudního poplatku, nákladů právního zastoupení a dalších účelně vynaložených nákladů, přestože ve věci samé uspěje.

U spotřebitelských sporů a u dluhů vyplývajících z obchodních smluv se výzva k plnění stala standardní praxí a doporučuje se jí zaslat vždy, pokud se věřitel následně hodlá obrátit na soud. Věřitel tím dává dlužníkovi možnost vyhnout se soudnímu řízení a současně si vytváří důkaz, že se pokusil věc vyřešit mimosoudně. Věřitel tím dává dlužníkovi šanci vyhnout se soudnímu řízení a zároveň si zajišťuje písemný důkaz o tom, že dlužníka o pohledávce informoval. U některých typů nároků, například u nároků na náhradu škody, práv z vadného plnění nebo pohledávek ze složitějších smluvních vztahů může výzva rovněž otevřít prostor pro jednání o splátkovém kalendáři, odstranění vady, poskytnutí slevy nebo uzavření dohody o narovnání.

Co musí výzva k plnění obsahovat

Předžalobní výzva by měla jednoznačně identifikovat věřitele i dlužníka, tedy jejich jméno nebo obchodní firmu, adresu a případně identifikační číslo. Současně by měla obsahovat jasné vymezení právního důvodu pohledávky, například podložení nároku konkrétní smlouvou, fakturou nebo objednávkou, a vyčíslení přesné výše uplatňovaného nároku včetně jeho příslušenství.

Nezbytnou součástí je stanovení přiměřené lhůty, do kdy má dlužník povinnost splnit, a upozornění, že po jejím marném uplynutí věřitel podá žalobu k soudu. Výzva by měla obsahovat rovněž způsob plnění, zejména číslo bankovního účtu, datum jejího vyhotovení a podpis věřitele nebo jeho právního zástupce.

Příklad: Společnost A dodala společnosti B zboží v hodnotě 85 000 Kč se splatností faktury 15. března. Jelikož společnost B ani po telefonické urgenci neuhradila kupní cenu, advokát společnosti A dne 2. dubna zaslal doporučeně předžalobní výzvu s přiměřenou lhůtou ke splnění do 16. dubna a upozorněním na hrozbu žaloby. Společnost B na výzvu nereagovala. Společnost A proto dne 20. dubna podala žalobu a přiložila kopii předžalobní výzvy spolu s dokladem o jejím doručení. Soud společnosti A přiznal i náhradu nákladů řízení, protože doložila, že dlužníka před podáním žaloby řádně vyzvala ke splnění dluhu.

Jak dlouhá má být lhůta k plnění

Zákon konkrétní délku lhůty pro splnění výzvy nestanoví. Pro účely náhrady nákladů řízení však musí být předžalobní výzva odeslána nejméně sedm dní před podáním žaloby. Samotná lhůta ke splnění musí být přiměřená okolnostem případu, tedy především výši dluhu, jeho povaze a dosavadní komunikaci mezi stranami. Nepřiměřeně krátká lhůta může vést soud k závěru že dlužník nedostal dostatečnou příležitost ke splnění, a tím zpochybní i nárok na náhradu nákladů řízení.

Konkrétní délku lhůty pro váš případ doporučujeme ověřit s advokátem, který posoudí povahu závazku i vztah mezi věřitelem a dlužníkem. U dluhů z dlouhodobých obchodních vztahů může být vhodná jiná lhůta než u jednorázové spotřebitelské pohledávky. Proto nelze stanovit jedno univerzální pravidlo použitelné pro všechny situace.

Jak výzvu doručit, aby byla platná

Způsob doručení je důležitý zejména z hlediska dokazování v případném soudním řízení, zda byl dlužník skutečně vyzván. Doporučuje se zaslat výzvu doporučeným dopisem s dodejkou, protože potvrzuje datum odeslání i pokus o doručení, včetně situace, kdy dlužník zásilku nevyzvedne.

Elektronická komunikace prostřednictvím e-mailu nebo datové schránky je přípustná a může být vhodná zejména tehdy, pokud takový způsob doručování strany běžně využívají nebo si jej sjednaly ve smlouvě. Věřitel by však měl být schopen prokázat, že se zpráva dostala do dispoziční sféry dlužníka. Proto je vhodné uchovat potvrzení o odeslání, doručení a případně o přečtení zprávy, aby věřitel měl důkaz pro pozdější soudní řízení.

Jak postupovat krok za krokem

• Ověřte splatnost pohledávky a připravte si veškeré podklady, zejména smlouvu, faktury nebo objednávky.
• Sepište předžalobní výzvu s přesným označením pohledávky, její výší v podobě konkrétní částky, právním důvodem a přiměřenou lhůtou ke splnění.
• Odešlete výzvu doporučeně s dodejkou nebo jiným prokazatelným způsobem a uschovejte doklad o odeslání i doručení.
• Po marném uplynutí lhůty uvedené ve výzvě podejte žalobu k soudu a přiložte k ní kopii výzvy spolu s důkazem o jejím odeslání nebo doručení.
• Uhradí-li dlužník pouze část dluhu, zvažte, zda chcete ohledně zbývající části pohledávky podat žalobu, nebo vyjednat splátkový kalendář.

Nejčastější chyby při psaní předžalobní výzvy

Nejčastější chybou je odeslání výzvy způsobem, který nelze následně prokázat, například obyčejnou poštovní zásilkou nebo běžným e-mailem bez možnosti doložit jeho doručení. Bez takového dokladu doručení může být obtížné prokázat, že byl dlužník před podáním žaloby skutečně vyzván ke splnění svého závazku, a věřitel riskuje krácení náhrady nákladů řízení.

Další chybou bývá nepřesně vyčíslená částka nebo chybějící právní důvod vzniku dluhu, kdy výzva odkazuje jen obecně na „dlužnou částku“ bez uvedení konkrétní faktury nebo smlouvy. Taková výzva může vyvolat pochybnosti o tom, jaký nárok je vůči dlužníkovi uplatňován a vést k dalšímu zbytečnému dopisování s dlužníkem.

Častou chybou bývá i podcenění lhůty ke splnění, ať už příliš krátké, která nedává dlužníkovi reálnou šanci na splnění nebo zbytečně dlouhé, která oddaluje podání žaloby. Problémem je pak také zasílání výzev na neaktuální adresu, aniž by si věřitel ověřil sídlo firmy nebo bydliště dlužníka ve veřejném rejstříku před odesláním.

Kdy se obrátit na advokáta

Právní pomoc je vhodná zejména tehdy, pokud je pohledávka vyšší hodnoty, její právní důvod není jednoznačný nebo lze očekávat spor o samotnou existenci či výši dluhu. Stejně tak se doporučuje využít služeb advokáta v případech sporných dodávek zboží nebo služeb nebo tehdy, pokud dlužník své závazky dlouhodobě neplní.

Naše advokátní kancelář nabízí sepis předžalobní výzvy na míru konkrétní pohledávce, včetně stanovení přiměřené lhůty ke splnění a volby způsobu doručení, který obstojí jako důkaz u soudu. Pokud dlužník na výzvu nereaguje, můžeme následně zajistit také přípravu a podání žaloby a klienta zastupovat v celém soudním řízení.

Tento text je obecná informace, není to právní rada na míru. Pro konkrétní situaci se obraťte na advokáta.