Opatrovník

Opatrovník je osoba, kterou soud jmenuje, aby hájila zájmy někoho, kdo je nemůže dostatečně hájit sám. Opatrovníka dostává například dítě v soudním řízení, ve kterém by mohly být zájmy rodičů v rozporu s jeho zájmy, člověk s omezenou svéprávností, účastník řízení neznámého pobytu nebo i právnická osoba, za kterou nemá kdo jednat.

V praxi se s opatrovníkem setkáte nejčastěji ve dvou podobách. V řízeních o dětech – typicky při rozvodu – jmenuje soud dítěti takzvaného kolizního opatrovníka, obvykle orgán sociálně-právní ochrany dětí, který v řízení vystupuje za dítě. U dospělých soud jmenuje opatrovníka člověku, kterému duševní porucha nebo nemoc brání samostatně právně jednat; opatrovníkem bývá blízký příbuzný a jeho úkolem je jednat v zájmu opatrovance a respektovat jeho přání.

Advokát poradí, kdy je namístě jmenování opatrovníka navrhnout, připraví návrh soudu a vysvětlí opatrovníkovi jeho povinnosti – včetně toho, které kroky za opatrovance vyžadují schválení soudu.